Klubová výstava březen 2010

     Na první výstavu jsme se vypravili do Prahy do hotelu Step. Maxík byl ve třídě štěňat, kde byli kromě něj, další dva pejskové. Co mě fascinovalo, že pejskové chodili sem tam bez vodítka a přitom naprosto v klidu. Neviděla jsem ani náznak agrese. V tomto je plemeno shih-tzu úžasné.

    Přijeli jsme poměrně pozdě, neznalí skutečnosti, že ten, kdo přijede byť jen o chlup později těžko hledá místo. Maxíčka jsem si připravila a sledovala šrumec kolem sebe. Už několik týdnů jsme poctivě cvičili chůzi na výstavním vodítku, ukazování zoubků a pod.

    Třída štěňat byla na řadě hned jako první. My jsme nastupovali jako třetí. Oba dva pejskové před námi se krásně předvedli a byla řada na nás. Dokud jsme chodili, bylo vše v pohodě. Jakmile jsem ale Maxíka dala na stůl, aby ho paní rozhodčí mohla prohlédnout a ona mu položila ruce na lopatky, bylo zle. V tu chvíli se začal ohánět a couvat. Na pokyn paní rozhodčí jsem ho dala zase na zem, prošli jsme se a paní rozhodčí ho zkusila prohlédnout znovu. Nedal se. Chyba byla na moci straně. Naše veterinářka si Maxíka chytne za hrudníček a přitáhne - a přesně tak na něj paní rozhodčí položila ruce. Bylo mi to líto, ale co se dalo dělat. Paní rozhodčí Voláriková byla moc hodná, ale nebylo to nic platné.